Sníme ve skutečnosti o životě za plotnou?

pátek 6. září 2013 10:17

Ačkoli to vypadá naprosto šíleně, moje máma ještě ve svých osmnácti letech netušila, jak přicházejí na svět děti. Byla velmi překvapená, když zjistila, že je těhotná. Vím, zní to všechno hloupě, ale pravda je docela jednoduchá.

Určitě se za tu naivitu a neinformovanost sama styděla. Řekla mi to poměrně nedávno, zavolala mi jednou v neděli dopoledne a víceméně to vyplivla v jedné větě. Myslím, že si dosud vyčítá, že se rozvedla s otcem, protože to určitě mělo nějaký dopad na nás, na děti. Myslím, že tímto mi něco chtěla vysvětlit a snad i omluvit se. Pochází z vesnice, z bigotní křesťanské rodiny, doma se nemluvilo ani o citech, ani o těle. Odešla studovat do většího města, občas se směje – opravdu selka, se slámou ve vlasech, v nemoderních dlouhých sukních. Pak se objevil můj otec, sladké řeči, a pak nebylo zbytí – nemohla přece být svobodnou matkou.

Když se časy změnily, vzala věci do vlastních rukou, rozvedla se s mužem, k němuž toho moc necítila, začala znovu studovat a plnit si své sny.

Hospodyňka„Znám ženy, jejichž celá osobnost je upředena z neškodné tuctovosti. Jejich život je seznam nedostatků: mají přítele, který je nedokáže ocenit, pět kilo nadváhy, přezíravého šéfa, vychytralou sestru, toulavého manžela. Vždycky jsem byla nad tyhle příběhy povznesená, soucitně jsem přikyvovala a v duchu jsem si říkala, jak jsou tyhle ženy hloupé, že takové věci vůbec dopustí, jak jsou neukázněné. A teď se mám stát jednou z nich! Jednou z těch žen s nekonečnými příběhy, které lidi nutí, aby nad nimi účastně pokyvovali hlavou a mysleli si: Chudák hloupá husa.

Tohle jsem si přečetla v knize Zmizelá od Gillian Flynnové. Jedná se o nesmírně úspěšný americký thriller, zprávy byly donedávna zaplaveny dohady, kdo bude hrát hlavní roli ve filmové verzi, a určitě se i u nás vyrojí spousta recenzí. Nejspíš si však budou všímat spíš té popravdě trochu vyšinuté zápletky. Mě na tom však nejvíc zaujal ten psychologický rozbor dvojice po pětiletém manželství. A také celkem radikální názory hlavní hrdinky.

Moje máma byla z tohoto pohledu určitě taky jenom „chudák hloupá husa“. Přestože ji otec zřejmě nepodváděl (naopak, měl ji strašně rád, a podle všeho dodnes má), očekával, že bude plnit svou roli hospodyňky, tak jako to dělala jeho máma a všechny ženy v rodině před ní. Zdá se to v současnosti zpátečnické?

Zrovna před pár dny jsem četla v nějaké takzvané genderové studii, že drtivá většina žen stejně právě po tom touží – usadit se, mít rodinu a dítě, a dost času se o to dítě pořádně postarat. Ten článek, pokud si dobře pamatuji, psal muž, nebylo tam však ani stopy po nějakém pokusu o útok nebo něčem podobném. Zkoumal fakta a konstatoval. Nakonec má podle mě pravdu. Samozřejmě, mnoho žen cílevědomě vyhledává příležitosti realizovat se i v jiné rovině, ale stejně bych řekla, že dřív nebo později se tak nějak „vzpamatují“, začnou vnímat svůj věk, a pak se snaží hodně rychle doběhnout to, na čem opravdu záleží – splnit svůj prapůvodní úkol.

Kromě toho Amy, hrdinka zmíněného románu, reflektuje ještě jednu zajímavou věc, totiž jak se často na začátku vztahu snažíme být tím, o čem si myslíme, že právě po tom náš protějšek touží. Více či méně vědomě sledujeme třeba jeho zájmy, chtěli bychom mít s ním či s ní co nejvíc společného, věřit tomu, že je to ten pravý či ta pravá, a přesvědčit svého nového miláčka, že tím pravým jsme my. Lžeme sami sobě. Snad ne úplně ve velkém...

„Muži to slovo přece používají jako takové pochvalné označení, ne? Ona je super holka. Být Super holka znamená, že jsem hrozně zajímavá, chytrá a zábavná žena, která zbožňuje fotbal, poker, sprosté vtipy a říhání, která hraje videohry, pije levné pivo, miluje sex ve třech a anální sex a láduje se párky v rohlíku a hamburgery jako na soutěži jedlíků, a přesto si dokáže uchovat štíhlou postavu, protože Super holky jsou především sexy. Sexy a v pohodě. Super holka se nikdy nenaštve; jen se rozladěně usměje a nechá svého muže, aby si dělal, co chce. Do toho, chovej se ke mně jako hovado, mně to nevadí, já jsem Super holka.

ZmizeláAmy mluví o ženách či dívkách. Ale nás přece nikdo nenutí přizpůsobovat se. Nebo ano? Nebo je právě tohle můj pohled, který si můžu dovolit, zatímco má maminka před ne tak dlouhou dobou ještě nemohla?

Tak trochu mi to připadá, jako kdyby si ženy s tou svou relativně novou svobodou moc neuměly poradit. Jako by se v tom tak trochu plácaly. Co pořád řeší?

Snad i díky tomu působí v konečném důsledku mužská část tohoto literárního svazku mnohem sympatičtěji. Nick. Podvádí, už celkem dlouho podvádí svou aristokraticky krásnou, inteligentní ženu s obyčejnou prostomyslnou studentkou. Má Amy rád, ale odcizila se mu. Možná právě proto – že pořád něco řeší. On sám má přitom celkem jasno:

„A já si myslel: Láska v tobě vzbuzuje chuť být lepším chlapem – správně, správně. Ale láska, skutečná láska, ti možná taky dovoluje být právě takovým, jakým jsi.“

Před studentkou se předvádí, zvedá si sebevědomí, ale ví, že hodnota jeho vztahu s manželkou spočívá nejspíš právě v tom, že ona ho má ráda takového, jaký je. I s chybami. On to shrne ve dvou větách a jde do baru na pivo. Bavit se o čemkoli.

Je to thriller, jak jsem zmiňovala, v polovině se příběh zvrtne tak radikálním způsobem, že už najednou nemůžete zobecňovat – to, co se zdálo jako do určité míry typické či běžné, se odkrývá a ukazuje v novém světle. Nicméně první polovina právě díky té zevrubné analýze jednoho vztahu přináší hodně příležitostí k zamyšlení.

Napadlo mě věnovat tento svůj článek mamince, na druhé straně, je to trochu patetické a zbytečné. Radši vstanu a půjdu se za ní podívat, sníst koláček a promluvit si o čemkoli, o všedních hloupostech. Přitom třeba mít na paměti, co všechno já dnes můžu, a co ona nemohla.

Lenka Křížová

LenkaNazor15:0024.10.2013 15:00:28
josef hejnaOpět příjemné čtení.18:436.9.2013 18:43:47

Počet příspěvků: 2, poslední 24.10.2013 15:00:28 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Lenka Křížová

Lenka Křížová

Poznávám sebe sama skrze knihy, poznávám svět kolem sebe. Doufám, že se mi jednou splní můj velký sen a budu se možná živit psaním. Kdoví. Všechno je ve hvězdách :)

„Čteš-li knihu napoprvé, poznáš nového přítele, čteš-li ji podruhé, potkáš starého.“

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy