Fwd: Přepošli dalším deseti lidem, jinak…

pátek 2. srpen 2013 11:58

Pořád se někde mluví o tom, že bychom měli žít naplno, vážit si času, který máme, a nenakládat s ním bez rozmyslu. Reklamy se nám nejednou celkem agresivně snaží vnutit dojem, že to pravé štěstí je na dosah, v barevném obalu za skvělou cenu, a možná by se v tomto světě opravdu dalo na smutek zapomenout.

Nesnáším přeposílané zprávy, teď už to nechodí tak často, díkybohu. Znáte to, na jedné straně příslib bohatství, na druhé hrozba, že do několika dní padnete k zemi mrtví, pokud se o to nepodělíte s dalšími deseti přáteli. Znám lidi, co to pošlou dál už jen z jakési divné pověrčivosti. Jasně, co kdyby… Patřím k živým důkazům, že se to dá přežít bez úhony.

Přesto, ačkoli jsem ho dál neposlala, si dodnes vzpomínám na jeden takový hloupý e-mail. Nic po mně nechtěl, jen mi v jednoduché prezentaci pustil příběh o jednom šťastném páru. Ve zkratce – manželka si koupila krásné, luxusní spodní prádlo. Protože však bylo opravdu drahé, odkládala si ho na nějakou zvláštní příležitost. Poté onemocněla a celkem rychle zemřela. Myslím, že to prádlo pak našel její manžel. Nejspíš plakal. V každém případě šlo o to, že některé věci neradno odkládat.

Volná jako ptákAno, bylo to hloupé. Konec konců, život nám nejednou udělí podobnou lekci mnohem nevybíravějším způsobem, a to už opravdu nebývá k smíchu. Mám pár vět, omluv i vyznání, která už můžu jedině hučet do hrobů. Dodnes mě tíží a snažím se, aby jich nebylo víc. Mezilidské vztahy jsou křehké a je třeba o ně pečovat – teď. Tohle se neodkládá.

Přesto se mi občas někdo vetře do spánku, mluvím ve snu s někým, s kým jsem ve skutečnosti nemluvila už hodně dávno, a já vím, že přece jen občas selhávám, že něco bych mohla dělat lépe, pokud nechci později trpce litovat.

Mám pocit, že podobnými problémy se v současnosti zabývá docela hodně knížek. Nebo je možná jen nepromyšleně, z nevědomosti, házím do jednoho pytle, takříkajíc k moderní duchovní literatuře. Richard Bach nebo Paulo Coelho. To málo, co jsem četla, mě ani trochu nezaujalo.

Teď vyšly Křižovatky od Williama Paula Younga, s předstihem jako elektronická kniha. Dala jsem se zlákat, protože zas tolik nestály, a i kdyby se mi nelíbily, takhle nebudou doma v poličce zabírat místo. Přečteno jsem měla za dva večery a mimoděk jsem si pomyslela, že bylo-li by to přes Kindle možné, tohle bych dalším deseti lidem klidně přeposlala. Young samozřejmě nevyhrožuje smrtí, ale o to nejde. V podstatě říká něco podobného jako ten směšný příběh se spodním prádlem, jenom podstatně sofistikovanějším způsobem.

Nebudu představovat autora – mně byl sice neznámý, ale podle informací na internetu se díky své předchozí knize zjevně hodně silně zapsal do povědomí i u českých čtenářů. Nebudu ani sumarizovat děj – pokud vás to zajímá, přečtete si anotaci. Ta je výjimečně celkem trefná. A ačkoli bych sebe nepočítala mezi hledače naděje a lásky v tomto strašném světě, ačkoli mám pocit, že jsem v tomto ohledu celkem vyřešená, ta kniha mi hodně dala.

„Ptáš se mě na něco, u čehož vědění spočívá v poznání. Jaká slova by mohla pravdivě zprostředkovat vzrušení z první lásky nebo překvapivého západu slunce, vůni jasmínu, gardénie či orientálního šeříku, anebo pocit, když matka poprvé sevře v náruči své dítě, okamžiky, kdy tě zaskočí radost či hudební pasáž, která je transcendentní, kdy poprvé staneš na vrcholku hory, kterou jsi zdolal, prvně ochutnáš medu z plástve… po celé lidské dějiny hledáme slova, která by navázala to, co známe, na to, po čem toužíme, a jediným výsledkem je, že vidíme jako v zrcadle, jen v hádance.“


K tomu, co se slovy nedá vyjádřit, se v Křižovatkách dostal Young asi tak blízko, jak je to jen možné. Nepochybuji o tom, že i z této jeho knihy se brzy stane kultovní záležitost. Budu to brát jako dobré znamení. Určitě to do jisté míry svědčí o tom, že lidé se ještě nenechali zcela otupit barevným světem na prodej, že hledají něco opravdového. Že potřebují víru a naději, že to, co vidíme, není všechno, a že za tím tkví mnohem, mnohem víc…

Lenka Křížová

Mirek TomsMilá Lenko, jste výborná vypravěčka12:0924.9.2013 12:09:31

Počet příspěvků: 1, poslední 24.9.2013 12:09:31 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Lenka Křížová

Lenka Křížová

Poznávám sebe sama skrze knihy, poznávám svět kolem sebe. Doufám, že se mi jednou splní můj velký sen a budu se možná živit psaním. Kdoví. Všechno je ve hvězdách :)

„Čteš-li knihu napoprvé, poznáš nového přítele, čteš-li ji podruhé, potkáš starého.“

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy