Díky vám, mé noční můry

čtvrtek 20. červen 2013 09:43

Říká se, že když vlaštovky létají nízko při zemi, bude pršet. Počasí se určitě dá snadno určit podle mnoha dalších přírodních ukazatelů. Ba co víc, podle mě bychom tím ukazatelem mohli být my sami, kdybychom nebyli ztratili jistou vnímavost, jíž je k tomu zapotřebí.

Moje babička prožila celý život na vesnici. Odhadnout počasí jí nedělá problém, konec konců už kvůli polím a zahradě potřebuje vědět, jak to bude vypadat. Citlivá je však i na jiné věci. Sama by nikdy neřekla, že vykládá sny, ani o tom přede mnou přímo nikdy nemluvila. Ale svým snům rozumí a věří.

mackaKdyž jsem se poprvé odstěhovala z domu, abych mohla nastoupit na univerzitu v jiném městě, babička mi hodně chyběla. Napsala jsem jí tehdy dopis. Poděkovala mi pár hodin poté, co jsem obálku poštou odeslala, svůj dík vzkázala po mamce, která mi pak volala. „Jak může vědět, že jí píšu?“ ptala jsem se téměř rozčileně. Zdálo se jí to.

Takhle ví spoustu dalších věcí dřív, než se je dozví zvenčí. Ačkoli jsem bytost veskrze racionální, tohle se s mým založením nijak nevylučuje. Podle mě jsme my ve městě, obecně řečeno, příliš rozptylováni svým okolím, pořád ve spěchu, pořád v pohybu, a lety jsme zatím znecitlivěli, ztratili to, co by se dalo nazvat šestým smyslem, a také schopnost naslouchat sami sobě.


Sny podle mě zrovna mohou prozradit mnoho. Jednou jsem někde četla, že se nám něco zdá úplně každou noc, jenom si to ne vždy zapamatujeme. Pokud zapomeneme, nejspíš to pro nás nemělo význam. Pokud se nám ráno či v průběhu dne sen vybaví, měli bychom mu věnovat pozornost. Možná naznačuje nějaký problém.

Koupila jsem si teď před pár dny Řeč snů od Michaela Lennoxe. Výkladová část mě na této publikaci nejdřív nezajímala, chtěla jsem si pouze přečíst úvodní úvahy pana Lennoxe o lidské psychice, a pak knihu třeba darovat dál. Zatím je však pořád u mě. Včera jsem měla noční můru, ráno vstala s otřesným pocitem a byla ráda, že ji ještě mám, můžu ji otevřít a prolistovat.

Šlo o jeden z těch snů, co asi občas potrápí každého z nás – šlo o mé nejbližší příbuzné, v katastrofické situaci, kdy jsem se já jako poslední ještě snažila něco, někoho zachraňovat, a podle všeho už bylo pozdě. Člověk na to prostě ani nechce myslet. (Teď mě napadá, že právě to je konec konců nejspíš hlavní důvod, proč se to pak zjeví ve snu. Protože v bdělém stavu si takovou možnost jednoduše nepřipustíme.)

oheňZrovna oheň je symbolem, který si při troše přemýšlení v té nejjednodušší rovině nejspíš dokáže vyložit každý – je to nějaká proměna, něco shoří, možná to taky značí nový začátek. To by vám řekl kterýkoli snář. Naproti tomu Lennox za snem hledá příběh spjatý s vámi konkrétně. Byl to požár? Jak jste na něj reagovali? Byli jste vy nebo někdo ve vaší blízkosti v ohrožení života? Co shořelo?

Měla jsem po chvíli pocit, jako by si se mnou někdo popovídal. A ano, bylo mi lehčeji. A pořád si myslím, že nejde ani tak o to, říct vám něco nového, jako spíš přimět vás, abyste si uvědomili, že už to dávno víte, že v sobě máte tu schopnost. Pokud tuto knihu později opravdu dám dál, pak nejspíš mamce, napadlo mě. I kdyby na to zpočátku měla hledět skepticky.

Tak jsem nakonec vděčná i za tu noční můru. Možná člověk jednoduše potřebuje nějaký menší šok, aby se trochu vzpamatoval a začal naslouchat, co se mu snaží říct vlastní hlava.

Lenka Křížová

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Lenka Křížová

Lenka Křížová

Poznávám sebe sama skrze knihy, poznávám svět kolem sebe. Doufám, že se mi jednou splní můj velký sen a budu se možná živit psaním. Kdoví. Všechno je ve hvězdách :)

„Čteš-li knihu napoprvé, poznáš nového přítele, čteš-li ji podruhé, potkáš starého.“

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy